Poslední přání...

Černá tma mi v těle místo krve teče
V hlavě jen zmar a lítost mám
Čekám kdy ucítím na krku chlad meče
Zbývají minuty...pak se svému žalu vzdám...

Všechna láska světa se mi za sklem směje
Štěstí a radost milenců je v parku
srdce už mi můj Anděl nezahřeje
Zvykám si na hrubost popravčího špalku...

Smrt a láska vedle sebe stojí
Tak těsně že nejde mezi nimi být
V poslední vteřině chci držet ruku tvoji
To je mé přání poslední..teď s ním chci odejít..

---------------------------------------
Milovat a být milován,
vznášet se na křídlech štěstí,
a pak přijde pád ,
i když si říkáš:
Mně se to nemůže přece stát
O to je bolest větší.
Ztratit lásku je bolestné,
slza se v oku zaleskne,
život Tě děsí,
nevíš kudy kam,
cítíš se tak hrozně sám.
Zůstane v srdci vzpomínka,
a bolest se otupí,
život jde přece dál,
člověk by neměl zůstat sám,
třeba tam na Tebe čeká nové
štěstí.

------------------------------------------------

chci     ( pavluzka)
Lehkým motýlem být,
tak usnu na tvých řasách,
když večer usínám, chci snít,
jen o tobě a o tvých krásách.

Chci podobat se vánku
a hladit tvoje tělo,
každý večer číst každou tvoji stránku
jako knížku stokrát, kdyby se to smělo.

Chci tě svést a jako křehkou růži tě držet v náručí,
jak po pergamenu po tvé nahé kůži prstem chci si malovat,
cítit tvoji vůni, slyšet tvůj dech a nesmět se tě dotknout mně snad umučí,
Proč jen musím žít vedle tebe a nesmím tě milovat?

--------------------------

Sny prý lidské touhy skrývají

je to tak, myslímn na tě potají.

Myslím na tě stále moc

vždy když přijde temná noc.

To pak o tobě snívám sny

tím horší jsou pak bílé dny...

------------------------------

Pusu sladkou jako med

dala bych ti ráda hned

že to nejde to je škoda

padaly by jako voda.

Jako velký příval deště

stále víc a potom ještě.

Pro tu chvilku kratičkou

stala bych se hračičkou.

Líbala bych tvoje tváře

až by z očí vyšla záře.

Líbání je prý lék zdravý

náladu ti ihned spraví.

Čas bez tebe je moc dlouhý

vyvolává ve mě touhy,

taky hříšné myšlenky

hodinové milenky.

-----------------------------------------------

Jsi moje sluníčko co mě všude hladí,

pohádkovej sen co mě v noci svádí.

Nejkrásnější hvězdička co mi ve snech září

kousek mého štěstíčka  co mi teď moc sachází!

-------------------------------

Zimní vyznání

Posílám polibek , radost a něhu

pro krásný den - po vločkách sněhu.

Přiletí vášeň, touha a hubička

rovnou až k Tobě - v paprscích sluníčka.

Snad přijmeš s vlídností mé vřelé city

pro krásný večer - pro zimní přítmí.

Posílám polibek radost a něhu

pro příští týdny - po vločkách sněhu .

 --------------------------------------------------

       Zamkla jsem srdce na zámek

čas nejde vrátit nazpátek.

To co mě těšilo ještě včera

dnes už se udržet prostě nedá.

Zoufale hledám opěrné body

nacházím stále jen ke smutku schody.

Mám tě moc ráda a nevím jak dál

zkazím Ti náladu, když si se smál.

Nechci se smířit s tím co přimes čas

chci tě mít pro sebe stále a zas.

Ty to chceš taky jen jinak než dřív

smířit se s tím je pro mě však hřích.

Jsi na mě hodnej, já nevím co s tím

stále je tady čehosi stín.

Neumím být  milá tak jako jindy

trápím se blbostma , tahám se z bryndy.

Můžu si za smutek úplně sama

že dělám z mlčení takový drama.

Těžko se zvyká, že není už miluju

zbylo jen mám tě rád s tím trochu bojuju.

Měla bych ráda být, že máš mě rád

že se tak snažíš a chceš si dál psát.

Někdy to vím a naprosto jistě

že jsi ten úžasnej na správným místě.

Že nesmím smutnit a  mám být zas šťastná,

 že si tu se mnou jak hvězdička jasná.

Jindy mě přepadne bolestkej smutek

to potom každej plán dost rychle utek.

Neumím ovládnout návaly zklamání

radši se stahuju v ulitě čekání.

Dobře však vím, že nic víc už nepřijde

že ty to nemůžeš  a mě to nevyjde.

Zkusím se radovat z toho co máme

možná  i tak ještě štěstí si dáme...

 -----------------------------------------------

PROČ
Proč noční můry nenechají mě spát?
Proč chceš být už jen kamarád?
Proč se tě ptám, vždyť dobře to vím,
proč brečím, vždyť pláčem nic nespravím.
Jsem jaká sem, už je to tak,
je to tak, už ujel mi vlak.
Teď ležím tu sama s mobilem v ruce,
prohlížím obrázky , buší mi srdce.
Vidím tě teď a vidím tě tady,
vidím tě když zavřu oči, hlava se mi z Tebe točí.
Neni den, není hodina, neni minuta,
abych na tebe nemyslela.
Seš hluboko uvnitř mého srdce,
seš jako klíště co pustit se nechce a nechce.

------------------------------------------------------------------------------

Je noc a já nemůžu spát.
Vzpomínám, jak si
mě poprvé vzal do
náruče.

Tvý hnědý oči mě okradly
o můj rozum.

Tolik bych chtěla
čas vrátit zpět.
Ale nejde to a to není fér!

Snad najdem možnost jak být zas chvíli spolu...

--------------------------------------------------------------

a co dál ??
Byla jsem dlouho sama.
Pak přišel jsi ty a za ruku mne vzal.
Jak krásná byla ta společná rána,
kdy jsi mne líbal, a navždy sis mě přál.
Pominul čas, kdy citů jsem se bála,
tys svojí láskou srdce mé zas rozehřál.

Jenže ta dálka mezi námi, byla té lásky vrah.
A tak najednou, sama jsem zas ve svém srdci stála
 ty utekl jsi a prý z citů dostal strach.
Ale proč, proč brečím tu jak malá ??
Způsobils jen bolest a mé srdce zavál prach,
 prach času, kdy osamělá lásky jsem se bála.
A tak tu zas sedím nešťastná a sama
Slzy mi po tváři zas stýkaj po kapkách .......

-------------------------------------------------------------------

Je těžké mít na rtech smích, když radost v srdci není.

Je marné říkat miluju, když on to všechno mění.

Říkají mi, že mám všechno!!! Co chci víc?

 Ale já vím, že když nemám Tebe, tak nemám nic!

-----------------------------------------------------------------------------------

Až najdeš co jsi nikdy neztratil,

 ucítíš cos nikdy necítil,

 poznáš že láska není jen milování,

 ale především velká oběť a uctívání,

 zastav čas a ohlédni se zpět,

 zjistíš že na lásce stojí svět.

 Proto važ si toho co za běžné pokládáš,

 neboť pozdě  brečet, když to postrádáš .

------------------------------------------------------------------------------------------------

Odpusť mi

Odpusť mi...chyby, kterých jsem se dopustila!!!

Odpusť mi...ty chvíle ticha, přitom tolik slov mě do jazyka píchá!!!

 Odpusť mi...zvyky, které občas mívám, přitom do očí tvých se stále dívám!!!

Odpusť mi...za dny, kdy se mračím a mám splín, ale vskutku to tak nemyslím!!!

 Odpusť mi...za slabé chvíle mého já, protože strašně se bojím konce, který snadno uvadá!!!

Odpusť mi...za náhlé změny, které z nejistoty přikráčely!!!

Odpusť mi... mé noční přemýšlení, vždyť ty jsi terčem k mému snění !!!

Odpusť mi...mravence v mém břiše, když dotkneš se mě tiše!!!

Odpusť mi...jen o tohle tě prosím, protože v srdci svém tě stále nosím!!

  A bohužel pořád budu, ikdyž to bolí..... 

---------------------------------------------------------------------------

Čekání...
Jsem jako obraz bez podpisu,
jsem jako známka bez dopisu,
jsem jako čtyřlístek,co nemá štěstí,
jsem jako kašna,co chybí na náměstí...

Jsem jako sen,ale nezdám se v noci,
jsem jako den,ale tma mě má v moci,
jsem jako motýl bez barevných křídel,
jsem jako tulák - jen pes je můj přítel...

Jsem jako poušť bez horkého slunce,
jsem jako květina vypadlá z věnce,
jsem jako vločka,ale nepatřím sněhu,
jsem jako vášeň,která nezná něhu...

Jsem jako luk bez tětivy,
jsem jako polibek co není milý,
jsem jako štěstí bez úsměvu,
jsem jako povídka bez závěru...

Jsem jako loď bez plachtoví,
Jsem jako otázka,na kterou nikdo neodpoví...

Pořád tu čekám a už je to smutné

tvé něžné objetí je víc než nutné!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

A já se pořád ptám... KDE TĚ LÁSKO POŘÁD MÁM!!!!

-------------------------------------------------------------------------------------

Den poté

Ztratila jsem náladu a přepadl mě splín.

Vyřeším tu záhadu??... chybí mně tvůj stín!

Večer co večer těším se na tebe.

Vynoř se náhle z šumu a hluku

podej mi zase svou teplou ruku.

Chci by mě hýčkala, tak jak to umí

když kolem temná noc tiše si šumí..

Jak můžeš nenapsat po noci plné vášně?

Proč se ti nestýská?..smutním...však znáš mě...

Tesknota na mne padla,

 kdo jí jen dal k srdci klíč?

Tvé hnědé oči tu vidím, 

 a ty jsi už  dávno pryč...

Jen tvá vůně zůstává…a v mysli hnědý závoj tvých vlasů.

A má kůže, které se tvůj jazyk dotýká, když chvěji se jak osika…

Až do morku kostí zebe mě mráz,

zítra  snad moje sny vrátí se zas.

Chci ti vtisknout své prsty do dlaní

být zase šťasná , už žádné stýskání...

Však bojím se , že naše láska, je jako dým z tvých cigaret...

Vyznání   

 Tenhle pocit krásně hřeje
když se na mě NĚKDO směje
a že mě má trochu rád
za to stojí riskovat.

Myslím na něj každý den
doma i když jdeme ven,
když si můžem chvíli psát
není už co víc  si přát.

Jsou to prostě krásné chvíle
je mi stebou hrozně mile.
Užívám si každou chvíli
oceňuji tvoji píli
básničku si napsal rychle
není třeba žádné bichle
abych prostě poznala, že si .......četl Nezvala! 

Jsi mé denní potěšení
můj život to krásně mění!
Jsi mé denní potěšení
mám tě ráda do zbláznění!

Osud svojí těžkou rukou časem vládu převezme,
ale naše hezké chvíle už nám nikdo nevezme!!!!!!!!!!!!!!!!!!

------------------

Pro Sonyho z lásky....                      MiskaKK 

Ani nevíš jak jsem s tebou šťastná,
Každá chvíle strávená s tebou je krásná...

Po tvém sladkém políbení,
Po tvém milém pohlazení,
Po tvém vřelém přitulení,
Po tvém krásném milování.

U srdce mě zahřívá,
Když na tebe má duše myslívá.

Ten tvůj pohled vábivý,
Ten tvůj úsměv zářivý,
Ten tvůj humor zlobivý,
Ten tvůj dotyk upřímný...

Miluju tě

-------------------------------

Stokrát                    Valentinez

Stokrát jsem se boha ptal,
proč jen já musím být sám,
odpověď jsem nedostal,
déšť v mém srdci prší dál.

Stokrát jsem se přátel ptal,
co bych dělat měl,
by jejím srdci plamen plál,
a já dotknout se jí směl.

Stokrát jsem se stromů ptal,
co jen dělám špatně,
v odpověď jen vítr vál,
srdce rozbité nenávratně.

Stokrát jsem se ze sna ptal,
jestli mě má ráda,
odpověď jsem předem znal:
jen jako kamaráda.

---------------------------

     Smutná realita     BK  5/08

Zamkla jsem srdce na zámek

čas nejde vrátit nazpátek.

To co mi těšilo ještě včera

dnes už se udržet prostě nedá.

Zoufale hledám opěrné body

nacházím stále jen ke smutku schody.

Mám tě moc ráda a nevím jak dál

kazím Ti náladu, když si se smál.

Když se mi neozveš déle jak den

jsem z toho nešťastná, jak z toho ven?

Nechci se smířit s tím co přines čas,

chci tě mít pro sebe stále a zas.

Ty to chceš taky jen jinak než dřív

smířit se s tím je pro mě však hřích.

Jsi na mě hodnej, nevím co s tím

stále je tady čehosi stín.

Neumím být milá tak jako jindy

trápím se blbostma, tahám se z bryndy.

Můžu si za smutek úplně sama,

že dělám z mlčení takový drama.

Těžko se zvyká, že není už miluju

zbylo jen mám tě rád s tím hodně bojuju.

Měla bych ráda být, že mě máš rád,

že se tak snažíš a chceš si  psát.

Někdy to vím a naprosto jistě,

že jsi ten úžasnej na správným místě.

Že nesmím smutnit a mám být zas šťastná,

že si tu se mnou jak hvězdička jasná.

Jindy mě přepadne bolestnej smutek

to potom každej plán dost rychle utek.

Neumím ovládnout návaly zklamání

radši se stahuju v ulitě čekání.

Dobře však vím, že už nic nepřijde,

že ty to nemůžeš a mě to nevyjde.

Zkusím se radovat z toho co máme

možná i tak ještě štěstí si dáme...

----------------------------

ROZLOUČENÍ      BK  9/08

Bylo to krásný bylo to sladký,
ty chvíle víckrát nejdou vzít zpátky.
Nikdo nám neveme společný čas,
když jsme ho chtěli ,tak tu byl zas.
Nádherný chvíle já ve tvém náručí,
déšť tiše bubnuje, hlava se zatočí.
Domeček v podkroví byl jenom náš,
šampaňský pijeme a ty mě máš.
Ležíme v pelíšku, hudba nám  hraje
 a naše souznění pomalu zraje.
Řekli jsme naposled, bylo to tak,
 však cítím lásku i přes ten tlak.
Srdci se prostě poroučet nedá
a nával citů jen touhu zvedá.
Ikdyž náš rozum říká nám dost,
nechci si upřít tvou přítomnost.
Jen jednou za čas musím tě mít,
schoulit se k tobě a s tebou snít...
Vždy když jsme spolu tak je nám krásně,
 až z toho potom musím psát básně.